Vybavení kuchyně: seznam, který stačí, a věci, co zůstanou v šuplíku

01Nádobí, se kterým se uvaří všechno

Šest kusů. Dvoulitrový hrnec na omáčky a ohřívání, čtyřlitrový na polévku a přílohy, šestilitrový na těstoviny a větší vaření. K tomu rendlík kolem 1,6 litru s dlouhou rukojetí, ve kterém se rozpouští máslo a dělá bešamel, protože se s ním dá manévrovat jednou rukou.

Pánve dvě, a záměrně různé. Nepřilnavá čtyřiadvacítka na vejce, palačinky a rychlé restování; počítejte s ní jako se spotřebním zbožím, protože povrch vydrží tři až pět let. A pak jedna nerezová nebo litinová osmadvacítka, na které se dá opéct maso dozlatova a vydeglazovat výpek, což na nepřilnavé pánvi nejde. Šestý kus je kastrol s poklicí a kovovými uchy, který snese troubu a ve kterém se dusí.

Sada v krabici bývá levnější než šest samostatných kusů, ale skoro vždycky obsahuje dvě velikosti navíc a jeden hrnec, který nikdo nepoužije. Na co si dát pozor u tloušťky dna, rozebíráme u výběru hrnců.

02Tři nože místo bloku s osmi

Kuchařský nůž s čepelí 20 centimetrů zvládne osmdesát procent práce na prkénku. Druhý je malý nůž kolem devíti centimetrů na loupání a čištění, kde se pracuje v ruce, ne na desce. Třetí je pilka na pečivo, dlouhá aspoň dvacet dva centimetrů; nedá se ostřit, takže se po pěti letech vyhodí a koupí nová.

Blok s osmi noži stojí podobně jako jeden dobrý kuchařský nůž a obsahuje kusy z měkčí oceli, které se tupí rychleji. Steakové nože z takové sady se použijí dvakrát ročně. Vybírat se má v ruce: rozhoduje váha, výška čepele nad prkénkem a to, jestli se dá držet za čepel před střenkou. Rozdíly v ocelích a úhlech broušení popisujeme v článku o nožích; vedle nože stojí za pořízení ještě ocílka a jednou za rok návštěva brusiče.

03Náčiní, po kterém saháte denně

Dřevěná vařečka na míchání v horkém, silikonová stěrka na vytírání misek a na míchání v nepřilnavé pánvi, naběračka a kleště. Kleště jsou nejpodceňovanější kus v šuplíku: obracejí maso, vytahují těstoviny z hrnce a přendávají všechno, na co je vidlička krátká.

K tomu škrabka na brambory, struhadlo se čtyřmi stěnami, cedník na těstoviny a jemné síto na prosévání mouky a scezování vývaru. Otvírák na konzervy zůstává potřeba, i když se to nezdá. Zbytek kuchyňského náčiní se dokupuje podle toho, co doopravdy vaříte, ne dopředu.

04Měření, kde se to nejvíc vyplatí

Digitální váha s dílkem 0,1 gramu je nejlevnější zlepšení, jaké se dá v kuchyni udělat. Rozlišení na celé gramy stačí na mouku, ale ne na sůl v těstě, na droždí ani na koření. Užitečná je funkce táry, aby se dalo vážit přímo do mísy, a nosnost aspoň pět kilogramů.

Odměrka na tekutiny má mít rysky zvenku i zevnitř a širší dno, aby nepřepadla. Vpichový teploměr s odečtem do tří vteřin řekne, jestli je kuře hotové při 74 °C a jestli olej drží 170 °C, místo aby se hádalo podle barvy. Proč se objemové míry z anglických receptů nedají brát doslova, vysvětluje článek o převodu jednotek.

05Mísy a prkénka

Dvě nerezové mísy kolem tří litrů. V jedné se míchá, ve druhé leží připravené suroviny, a když se šlehají bílky, nerez se dá vychladit v mrazáku. Skleněné mísy jsou hezčí a těžší, plastové zůstávají mastné.

Prkénka taky dvě: jedno dřevěné na zeleninu a pečivo, jedno plastové na syrové maso, které jde po použití do myčky. Proč to není otázka hygieny materiálu, ale pořadí práce, rozebíráme u prkének.

Orientační ceny rozumné kvality

06Co se koupí a pak neužívá

Tenhle seznam vznikl z toho, co lidé nejčastěji vyhazují při stěhování. Nejde o špatné výrobky, jen o věci, které dělají jednu úzkou práci hůř nebo stejně jako to, co v kuchyni už je.

Vybavení, které se nevyplatí kupovat dopředu

• Vajíčkovar. Hrnec s vodou a časovač v telefonu dělají totéž a nemusí se skladovat.
• Lis na česnek. Nožem naplocho rozdrcený stroužek má lepší chuť a lis se špatně myje.
• Kráječ na avokádo. Jedna surovina, jeden pohyb, který zvládne lžíce a nůž.
• Sada nožů v bloku. Za cenu bloku bývá jeden nůž, který vydrží ostrý.
• Elektrický šlehač vedle robota. Duplicita, která zabere zásuvku i poličku.